RAFL sezóna 10/11 - summa summarum
Bohužel musí být na náš web přidán né moc pozitivní článek - sezóna pro nás již skončila! Kdo by to po zimě řekl, že již v březnu tu bude nějaký článek o konci sezóny. Ještě v prosinci jsme ve vyrovnaném duelu proháněl alfa favorita 2. ligy - Dragony a většina si myslela, že na jaře nám půjde hlavně o vybojování co nejlepšího místa pro play-off. Jenže!...sotva jsme se na jaře rozkoukali, tak jsme nasbírali celkově 5 porážek v řadě, což v naší vyrovnané skupině znamenalo tragédii. Před posledními dvěma zápasy jsme tak věděli, že jde o naše poslední letošní zápasy...a najednou když o nic již nešlo, tak jsem oba vyhráli. Ale ruku na srdce - kromě porážky od Dragonů jsme si ostatní prohry zasloužili! Není přece možné, aby jsme např. v jednom zápase byli schopni nasázet třeba i přes 20 gólů a v jiném zápase proti slabšímu soupeřovi za 45 min. hry dáme na malém hřišti trojkového florbalu jen 3 (slovy:tři) góly?? To už snad není ani herní výpadek, ale sportovní demence!
První půlka sezony byla pro nás jistě úspěchem, protože jsem jako nováčci soutěže úspěšně proháněli ostatní týmy a průběžně se drželi kolem 2. místa ve skupině. V této části jsme ještě hráli s nadšením a nasazením v každém zápase a taky to tak vypadalo! Jako zřejmě jediní z 2. ligy jsme i dost potrápili nikým neporažené Dragony a ještě 2 minuty před koncem jsme prohrávali jen o gól (+ také Kopidlno s nimi hrálo dobře). Jenže vše se brzy změnilo.
V druhé půlce sezóny, která začala krátce po novém roce 2011 jsme úplně vyhořeli. Do sezóny jsme vstoupili jako mistři světa a vyplynulo z toho, že dva víkendy za sebou jsme sbírali jen porážky. Někdy to vypadalo, jako by to hráče už ani nebavilo a jezdili na zápasy s myšlenkou, že se soupeř porazí sám, popř. si projedou celým hřištěm a dají gól, kdyby se soupeř nechtěl porazit. Nebyli jsme si schopni pořádně přihrát, hru jsme snažili jen nějak hrnou před soupeřovu bránu, popř. invidiálně se prosazovat. Na góly jsme se vždy nadřeli a naopak soupeřům jsem často nechávali spoustu prostoru a vyráběli strašné chyby v obraně. Projevilo se to i u fanoušků - v první půlce sezóny nás hlasitě podporovali za pomocí svých hlasivek a bubnů, ale v této části atmosféra již uvadala. Sezónu nezachránily už ani poslední zápasy, v kterých jsme po uvolněném výkonu (už jsme věděli, že o nic nejde) dokázali vyhrát.
Je tedy jen a jen na nás naučit se hrát jako tým a né jako jednotlivec!
Další smutnou zajímavostí je, kolik se v týmu na postu brankáře vystřídalo lidí - 5 ..z toho jen jeden se na tuto pozici specializuje (ten, však odehrál jen 2 zápasy). Ostatní ,,brankáři'' byli hráči do pole, kteří si většinou brankářskou výstroj zkusili až v zápase. Pro další sezónu bude tedy potřeba sehnat stabilního brankáře, aby se zase nemusela vést předvíkendová diskuze: ,,kdo bude vlastně chytat v neděli?''!
Příští rok však soupeřům slibujeme, že se vrátíme s ještě větším odhodláním!
...a snad už jen na konec: ,,MUSÍŠ PROHRÁT, ABYS UMĚL VYHRÁT''
PS: Velmi DĚKUJEME našim fanynkám a fanouškům, kteří nás jezdili podporovat na zápasy!!
